Jak se člověk může zbavit strachu
English version follows the Czech.
V sobotu odpoledne během semináře Tajemství a Zákon přitažlivosti, pořádaného společností Viera Events, jsem se přistihl, jak se dívám na svoji tabuli vizí, což je obrovský kus papíru s obrázky z časopisů, které představují cíle a životní plány. Moje vize na zdi přidržoval náš kouč Mikah de Waart. Okolo mě stálo asi deset dalších účastníků se soustředěným pohledem, a přáli mi štěstí k tomu, co jsem se chystal udělat -- rázný, pevný krok dopředu proti tabuli vizí, která byla přede mnou na zdi.
Ale byl tu problém…
V cestě mi bránil šíp! Konkrétně to byl dlouhý, úzký, dřevěný šíp mezi zdí a měkkým místem na mém krku. Železná špička šípu se mi zarývala do masa, což bylo bolestivé. Na šípu byly popsány mé obavy; strachy, které mi bránily dosáhnout mých cílů a plánů.
Velkým krokem kupředu jsem měl ohnout a zlomit šíp bez doteku rukou, pouze tlakem toho měkkého, nejzranitelnějšího místa na mém krku. Část mého já věděla, že je to možné. Viděl jsem, jak se to třem lidem přede mnou povedlo. Ale druhá část mého já mi říkala, že to možné není, že na to můj krk není dost silný.
Přiložil jsem si šíp ke krku, a obklopila mě skupinka spoluúčastníků. Kouč Mika mi vysvětlil, že musím buď udělat krok vpřed, nebo odejít. Také že nemohu váhat a dělat krok příliš pomalu a zastavovat se. V takovém případě hrozí nebezpečí, že mi šíp projede krkem, a já budu v …. těžké, život ohrožující situaci.
Nikdy v životě jsem se tolik nebál. Nedávalo to smysl. Bezdůvodně jsem se vystavoval nebezpečí. To už i při takovém potápění nebo při skákání bungee-jumpingu zažijete při adrenalinu i zábavu, ale udělat krok kupředu neslibovalo ani zábavu ani vzrušení. Na druhou stranu, onen šíp představoval veškeré mé obavy; strachy, které mi brání dosáhnout mých cílů, snů a potenciálu…
Přitlačil jsem na šíp, ten se trochu prohnul, a krkem mi projel záchvěv bolesti. Lidi okolo mě začali povzbuzovat, aby mi dodali sílu a přenesli na mě svoji energii. Pak povzbuzovali ještě hlasitěji a intenzivněji, a mé srdce začalo bít do rytmu jejich slov. Podíval jsem se na tabuli vizí přede mnou a pak na šíp a na něm mé obavy, které mi bránily v dosažení snů. Zhluboka jsem se nadechl a rozhodl se.
Udělal jsem krok kupředu.
Velký krok, plný síly. Krok, který nemohla zastavit žádná přírodní síla, žádná pochybnost, žádný strach, žádný šíp, ať už železný nebo dřevěný. Byla to ta nejjistější věc, jakou jsem kdy udělal; bylo to to nejsilnější rozhodnutí, dokonalá volba, nezastavitelné odhodlání. Udělat to, nebo zemřít. A udělal jsem krok kupředu, zlomil šíp a porazil své strachy.
__________________________________________________________
Breaking the arrow or how to conquer ones fear
On a Saturday afternoon, during The Secret and Law of Attraction seminar that Viera Events is organizing, I found myself looking at my vision board, which is a large carton with pictures, taken from magazines, of my goals and life objectives. The vision board was held to the wall by the hand of Mikah de Waart, our coach. Around me, about 10 other students stood with a concerned look on their face, wishing me good luck in what I was about to do.
I was about to make a big step forward, with all my strength and power, towards the vision board that was at the wall in front of me.
One problem.
There was an arrow in my way. More specifically, there was a thick, long, wooden arrow between the wall and the soft part at the bottom of my neck. The iron tip of the arrow was boring into my neck, hurting me slightly. On the arrow where written my fears; fears that were stopping me from reaching my goals and objectives.
By making a big and strong step forward, I was supposed to bend and break the arrow. By pushing with the soft part of my neck. Part of me knew that it was possible, I have seen three other people do it before me and yet another part was telling me that it is impossible, that my neck is not strong enough.
I put the arrow to my neck and the group of students gathered around me. Mikah, the coach, was telling me that I must either make the step forward or walk away. I cannot hesitate, I cannot push a bit forward and stop. In that case there is the danger that the arrow will go through my neck and I will be in a … serious, life threatening situation.
I have never been so scared in my life. It made no sense. I was putting myself in danger for no reason. It was not like skydiving or bungee-jumping, there was no fun or excitement in making one step forward. On the other hand, the arrow represented all of my fears, my fears that are stopping me from reaching my potential, reaching my goals and my life dreams.
I pressed lightly against the arrow, and it bended slightly, and pain shot through my neck. Around me, my fellow students started chanting, trying to give me power and transferring their energy to me. They chanted ever louder and ever quicker and my heart started pumping with the beat of their words. I looked at my vision board in front of me, I looked down at the arrow and the fears that were stopping me from reaching my dreams, I took a deep breath and made a decision.
I took a step forward. A strong step. A powerful step. A step that no force of nature, no doubt, no fear, no arrow, whether wooden or iron, could stop. It was the surest thing I have ever done, it was my strongest decision, the perfect choice, the unstoppable determination. It was do or die. And I made the step forward, broke the arrow and conquered my fears.